Když jsem pracoval ve větší firmě, která byla rozdělena na několik dílčích útvarů, těšil jsem se z poměrně dobrých mezilidských vztahů, a to jak v našem útvaru, tak i v jiných útvarech. Pod generálního ředitele (prezidenta společnosti) spadalo několik viceprezidentů a jedním z nich byl i viceprezident pro informatiku, což byl v našem úseku nejvyšší nadřízený. Z pohledu řadových pracovníků mohl působit poněkud vzdáleně a odcizeně s vědomím, že jestliže má někdo z jeho podřízených problém, k němu se to stejně nedostane, neboť se nachází „příliš vysoko“. Ve skutečnosti to ale bylo jinak.

Mnozí mí kolegové mu tykali a oslovovali „Mirku“ a byli schopni se s ním sejít třeba v hospodě u piva a probrat palčivé problémy přímo z jejich pracoviště. Já osobně jsem se takových akcí také zúčastnil. Jednou z nich byl „výjezd našeho oddělení na Šumavu“, kde jsme jezdili na kolech a po večerech seděli u jednoho stolu a debatovali jako rovný s rovným. Viceprezident pro informatiku tu byl oblečený (podobně jako my) v cyklistických kalhotách a mohli jsme si společně vyříkat, co jsme chtěli, aby náš úsek ve firmě dobře fungoval.

Pro tyto účely perfektně poslouží i party stan v rámci pronájmu party stanů za cenu dle ceníku. Jestliže ve firmách panují podobné dobré mezilidské vztahy, dá se tímto způsobem na vhodném místě pod stanovou konstrukcí řešit i to, co by bylo předmětem porady ředitelů a řešilo se to obtížně za jednacím stolem v kanceláři. Party stany mohou skvěle uvolnit atmosféru mezi lidmi a budovat mezi nimi vzájemnou důvěru. A důvěra a ochota ke spolupráci je právě to, co lidi stmeluje a co vytváří prosperitu každé společnosti. Když si to lidé konečně uvědomí, začne být na světě lépe a mohou postupně zmizet všechny zbytečné nešvary a hlavně válečné konflikty. Jsme tu zkrátka na jedné planetě, na jedné lodi.