Doma, ale i venku si můžete společně užít hodně zábavy při hře Pan čáp ztratil čepičku, jakou měla barvičku? Děti se při ní naučí hravou formou poznávat barvy. Jak se hraje? Existuje více verzí. Zde je jedna z nich. Hráči se postaví do půlkruhu a vybere se jeden, který bude hrát čápa. Ten jde od skupinky několik kroků (cca tři) dál. Ostatní hráči jsou žáby. Říkají říkanku: „Pan čáp ztratil čepičku, jakou měla barvičku?“ Čáp odpovídá nějakou barvu – třeba „červenou“. Všichni se hned rozeběhnou do okolí, aby našli a dotkli se oné červené barvy, a tak se před čápem ochránili. Komu se nepodaří vyřčenou barvu někde objevit nebo kdo nalezne barvu jako poslední, může ho čáp chytit. Chycený hráč se potom stává čápem. Pokud čáp nikoho nechytí, zůstává čápem stále on.

Pro domácí prostředí, kde není tolik prostoru a místa jako venku, je lepší verze, kdy čáp po vyslovení barvy ztracené čepičky nikoho nechytá. Čápem se pak stane ten hráč, který danou barvičku nenajde nebo ji nalezne jako poslední. Druhá hra Všechno lítá, co peří má je klidnější, co se týká pohybu. Zaměřuje se na naši pozornost a soustředění. Hráči si sesednou do půlkruhu a jeden jako vyvolávač říká: „Všechno lítá, co peří má.“ Při tom si všichni do rytmu říkanky poklepávají dlaněmi na kolena do té doby, než vyvolávač zvolá onu větu, na kterou všichni soustředěně čekají: „Pes lítá!“ Ten, kdo se nechá nachytat a zvedne ruce nad hlavu, jako že souhlasí s tím, že pes lítá, vypadává ze hry.

Vyvolávač pokračuje dalšími zvoláními, například: „Letadlo lítá!“ V tomto případě je zvednutí rukou správné. Naopak vypadává ze hry ten, který ruce nad hlavu nezvedl. Hra se stává složitější na pozornost, když se postupně vyvolávačova zvolání zrychlují. Vyhrává ten hráč, který ve hře zůstal jako poslední – nejbystřejší. Vystřídá pak vyvolávače a hra může začít znovu.